Puch 250 TF 1952 250cc 2 Cyl Ts

Od roku 1889 pracoval Johann Puch (1862–1914) jako zástupce vozidel Humber a výrobce bezpečnostních kol Štýrsko v malé dílně ve Štýrském Hradci a v roce 1890 založil svou první firmu Johann Puch & Comp., která zaměstnávala 34 pracovníků. Cyklisté jako Josef Fischer, který vyhrál první ročník Paříž-Roubaix v roce 1896, popularizoval Štýrská kola, která se vyvážela dokonce do Anglie a Francie. V roce 1895 už Puch zaměstnával více než 300 dělníků, kteří vyráběli asi 6000 kol ročně. Výroba motorů byla zahájena v roce 1901 a automobily následovaly v roce 1904. V roce 1906 začala výroba dvouválcového Puch Voiturette a v roce 1909 vůz Puch překonal světový rychlostní rekord rychlostí 130,4 km/h.

  • Výrobce: Puch
  • Model: 250 TF
  • Rok: 1952
  • Objem: 248 ccm
  • Válec: 2 – dělený jednoduchý
  • Typ motoru: 2-taktní
  • Vrtání / zdvih: 45 x 78 mm
  • Výkon: 12 HP při 4500 ot./min
  • Hmotnost: 138 kg
  • Nejvyšší rychlost: 100 km/h
  • Roky výroby: 1948-1954
  • Jednotky: 59,601

V roce 1910 je známo, že Puch vyráběl sedany pro členy habsburské císařské rodiny. V roce 1912 odešel Johann Puch do důchodu a stal se čestným prezidentem společnosti. V tomto roce společnost zaměstnávala asi 1 100 pracovníků a ročně vyráběla 16 000 jízdních kol a přes 300 motocyklů a automobilů. Automobily Puch byly úspěšné na předválečné rally Österreichische Alpenfahrt a od roku 1913 se ve Štýrském Hradci vyráběl čtyřválec typu VIII Alpenwagen o výkonu 38 k (koní). Během první světové války se Puch stal důležitým dodavatelem vozidel pro rakousko-uherskou armádu. Tento Puch byl před několika lety pečlivě obnoven a funguje dobře.

Zelenobílý kostkovaný odznak Puch je v barvách městské vlajky Steyr a je svou koncepcí velmi podobný odznaku BMW, který je v barvách bavorské vlajky. S rozpadem rakousko-uherské říše po válce se trh s automobily zmenšil a výroba byla ukončena. Nicméně znovu v roce 1919 byl vyvinut nový typ XII Alpenwagen. V roce 1923 byl prý italský inženýr a agent FIAT Giovanni Marcellino vyslán bankami, aby zlikvidoval továrnu Puch v Grazu.

Místo toho se během několika týdnů usadil ve městě, kde navrhl a poté vyrobil novou verzi split-singlu. Nový motor se inspiroval průmyslovými protipístovými motory a těžil z vylepšeného dýchání italského originálu, ke kterému přidal asymetrické časování portu. V roce 1931 vyhrál Puch Velkou cenu Německa s přeplňovaným split-singlem, i když v následujících letech si split-singly DKW vedly lépe. V roce 1928 se společnost sloučila s Austro-Daimler do nové Austro-Daimler-Puchwerke. Tato společnost se zase v roce 1934 sloučila se Steyr-Werke AG a vytvořila konglomerát Steyr-Daimler-Puch.